Úklid ve školce je každodenní součástí školkového režimu – stejně jako oblékání, jídlo nebo mytí rukou. Přesto nepatří mezi činnosti, které by dětem (a někdy ani nám dospělým) šly vždy hladce. Pro dospělé je úklid praktickou nutností, pro děti ale může být nudnou povinností, kterou někdy odmítají. Jak to tedy udělat, aby úklid ve školce nebyl vnímán jako nepříjemný úkol, ale stal se přirozený rituálem, který dětem dává smysl? To si řekneme v tomto článku.
Správné návyky začínají u dospělých
Ať už jde o oblékání, stolování nebo úklid ve školce, platí jedno: děti se učí především nápodobou. Není výjimkou, že do mateřské školy přicházejí děti bez základních sebeobslužných dovedností – mnohdy proto, že doma za ně dospělí ve spěchu nebo z pohodlnosti udělají to, co by už samy zvládly. Přitom děti jsou nesmírně vnímavé a pokud jim dáme prostor, vedení a důvěru, rychle se naučí i to, co jim zpočátku připadalo složité.
Míra samostatnosti dětí závisí na tom, jakou příležitost jim k ní dáváme. Schopnost postarat se o sebe, své věci a podílet se na péči o společný prostor přitom významně ovlivňuje jejich adaptaci ve školce – více se o tom dočtete v článku Adaptace ve školce – proč je náročná a jak ji dětem usnadnit.
V utváření správných návyků jsou vždy tím nejdůležitějším vzorem dospělí. My dětem ukazujeme, co je běžné, co se dělá a proč to dává smysl. Proto je důležité zapojovat děti do každodenních činností nejen doma, ale i ve školce. Když chápou, proč uklízejí, a mají možnost být součástí péče o prostředí, ve kterém tráví čas, úklid ve školce i další činnosti přestávají být povinností a stávají se přirozenou součástí jejich života.

Jak může vypadat úklid ve školce v praxi?
Úklid ve školce nemusí být chaotický ani nudný. Když mají děti jasné vedení, vhodné pomůcky a přehledný systém, zvládnou spoustu věcí samostatně – a dokonce je to může bavit. S těmito tipy můžete vytvořit prostředí, ve kterém úklid bude dávat smysl nejen vám, ale i dětem.
- Barevně rozlišené hadříky (např. žlutý na stůl, šedý na podlahu) – děti přesně ví, kdy který použít.
- Dětské reálné nástroje (malý smetáček, lopatka, koš, mycí houby) – děti rády používají opravdové věci, ne jen hračky.
- Samostatné servírování svačin (příprava jídla, krájení, používání nádobí) – děti se podílí na přípravě svačiny, ale také na úklidu po jídle (odnášení nádobí, případně jeho mytí).
- Boxy a tácky – každá pomůcka má své místo a děti vědí, kam ji vrátit.
- Fotky a piktogramy – obrázkový systém pomáhá i dětem, které ještě neumí číst.
- Označení pracovního místa pomocí fotografie – dítě si označí, kde právě pracuje, a po dokončení úkolu vrací pomůcku i svou značku (fotografii) na místo.
Mnoho principů vychází z Montessori filozofie, ale snadno je (nebo některé prvky) využijete i v běžné mateřské škole.
Jak motivovat děti k úklidu ve školce?
Klíčové je nepředstavovat úklid jako trest, ale jako běžnou součást dne. Děti mají přirozenou potřebu se zapojit, být užitečné a cítit se kompetentní – stačí jim to umožnit. Pokud mají k dispozici vhodné pomůcky, podporu a dostatek času, zvládnou mnohem víc, než čekáme. A pak se z úklidu ve školce může stát nejen přirozená, ale dokonce zábavná součást dne.
Osvědčené tipy:
- Uklízecí písnička – jednoduchá říkanka nebo písnička pomůže vytvořit rituál, který signalizuje, že je čas uklízet.
- Rituálový úklid – může to být úklid před procházkou, před svačinou nebo před spaním. Děti si rychle zvyknou, že úklid je součástí pravidelného řádu dne.
- Průběžný úklid – dítě rozlilo vodu → ví, kam jít pro hadřík → dokáže nepořádek uklidit → poté pokračuje ve hře. V klidu, bez zveličování, s důvěrou v dětskou samostatnost.
- Rozfázování – když je prostor přehlcený, dítě neví, kde začít. Pomozme mu rozdělit úklid na malé kroky (např. nejdřív kostky, pak pastelky).
Tip: Méně je více. Uklizený prostor s menším počtem hraček znamená nejen klidnější atmosféru, ale i větší samostatnost dětí při úklidu.
Co děti získají, když se učí uklízet?
Úklid ve školce není jen o pořádku kolem nás. Tyto dovednosti dětem pomáhají růst v samostatné, sebevědomé a ohleduplné lidi. Úklid dětem přináší:
- Pocit smyslu a kompetence – děti zažijí radost z toho, že něco zvládnou samy a jsou užitečné („Já to zvládnu!“).
- Zodpovědnost za své prostředí – učí se, že prostor, kde si hrají a žijí, je i jejich odpovědnost, a tento postoj si přenáší do svého života.
- Vnitřní klid a přehled – děti si rády hrají tam, kde je pořádek a kde každá věc má své místo, protože se cítí jistější a méně přetížené.
- Zvyk na celý život – úklid se stane stejně přirozenou součástí dne jako třeba čištění zubů.
Je ale důležité vnímat, že každé dítě je jiné. Některé se do úklidu pustí s nadšením, jiné potřebuje víc času, povzbuzení a podpory. Pokud jim ale nabídneme srozumitelný a přehledný systém, který dává smysl, všechny děti se ho nakonec naučí.

Úklid ve školce a nejčastější chyby
Při učení dětí uklízet děláme i my učitelé občas chyby, které jejich samostatnost zbytečně brzdí. Buďto spěcháme, očekáváme příliš nebo zapomínáme dětem jasně říci, co od nich čekáme. Přitom stačí malé úpravy v přístupu a úklid ve školce se může stát pro děti příležitostí k učení, radosti i pocitu zodpovědnosti.
Jaké chyby patří mezi ty nejčastější?
- Děláme práci za děti, protože je to rychlejší – chceme mít rychle uklizeno, a tak děti nenecháme zkusit, co by jinak zvládly samy.
- Nedáváme jasné pokyny a děti tak tápou – děti potřebují jasné a jednoduché pokyny, jinak jsou zmatené a úklid brzy vzdají.
- Přehlcujeme prostor – čím víc věcí, tím méně pozornosti. Velké množství hraček a pomůcek děti zahlcuje, místo aby podporovalo jejich hru a samostatnost.
- Očekáváme dokonalost místo přijetí postupného pokroku – děti nepotřebují uklidit dokonale. Potřebují podporu a pochvalu za snahu a postupné zlepšování.
Co se děje, když to funguje?
Dítě automaticky vrátí pomůcku na své místo. Jiné pomůže kamarádovi přinést smetáček. Další si samo utře stolek a těší se pohledem na výsledek. To není utopie. To je výsledek laskavého a důsledného vedení. A děti to často baví. Když mají jasná pravidla, přehledné prostředí a důvěru, úklid ve školce pak není přestávkou od hry, ale její přirozenou součástí.

Jak na úklid ve školce správně?
- Nastavte systém – přehledné krabice, piktogramy a jasné místo pro každou věc pomohou dětem rychle pochopit, co kam patří.
- Buďte důslední, ale laskaví – trvejte na pravidlech, ale zároveň děti podporujte a oceňujte jejich snahu.
- Zapojujte děti přirozeně – zapojení do péče o prostředí má být součástí hry a běžných činností, ne trestem.
- Omezte množství věcí – méně hraček znamená méně nepořádku a snazší úklid.
- Vysvětlujte, proč to děláme – děti potřebují vědět, že úklid není jen „protože musíme“, ale že tak chráníme hračky, dáváme prostor kamarádům a cítíme se lépe.
- Jděte příkladem – dospělí jsou pro děti vždy vzorem. Ukažte jim, jak se staráte o společný prostor vy.
- Používejte rituály – básnička, melodie nebo třeba zvoneček mohou být signálem, že je čas začít uklízet.
- Věřte dětem – ony opravdu zvládnou mnohem víc, než si často myslíme.
Jak využít principy úklidu ve školce i doma?
To, co funguje při úklidu ve školce, bude fungovat i doma. Děti mají rády prostředí, které dává smysl – ať se jedná o třídu nebo pokojíček. Přehledné místo pro každou věc, omezený počet hraček a laskavé, ale jasné vedení podporují jejich samostatnost a odpovědnost. Se zapojením dětí do úklidu a péče o domácnost není třeba čekat, až budou velké. Už tříleté dítě zvládne prostřít stůl, uklidit knížku nebo utřít vylitou vodu – pokud ví, jak na to, a má k tomu vytvořené podmínky.
Zkušenosti z mateřské školy ukazují, že děti, které jsou doma vedené k samostatnosti, se ve školce snáze adaptují a přijímají úklid i další běžné činnosti jako přirozenou součást života, ne jako povinnost. Tak už na nic nečekejte a začněte s úklidem a budováním správných návyků ještě dnes – i malý krůček totiž děti dovede k velkým pokrokům.
